|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
MERINA 2.0
Ambrosová, Katarína ; Goluchová, Martina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanistická a strategická studie se zabývá možnou transformací vybrané post-industriální brownfieldové lokality v blízkosti jádra města v Trenčíně. Důraz je kladen na areál bývalého textilního závodu Merina, který má potenciál stát se novým polyfunkčním centrem. Práce se věnuje jeho prostorové restrukturalizaci a hledání nové funkční náplně.
|
|
|
BRNO - ŠPITÁLKA_SMART CITY
Šmídová, Lucie ; Grůza, Lukáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá budoucí chytrou čtvrtí na Špitálce v Brně – Zábrdovicích. Chytrá čtvrť bude sloužit jako pilotní čtvrť pro ověření stanovení cílů, které plynou z vize pro strategii #brno2050. Jedním z hlavních motivů je aktivace území chytré čtvrti pomocí reálných aktuálních zásahů, které mohou nastartovat vývoj nejen tohoto území, ale mohou mít pozitivní dopad na celou lokalitu. Cílem diplomové práce je přispět k přípravám pro revitalizaci městské čtvrti a nastínit tak možné alternativy etapizace rozvoje, způsobu aktivace území a dočasného využívání během realizačního procesu. Dále přispět k diskuzi týkající se spolupráce veřejného sektoru se soukromým, komunitního plánování v našem prostředí a možností alternativního financování projektů. Navržená taktika odpovídá místnímu významu, vychází ze současných hodnot a směřuje k udržitelnému urbanizačnímu procesu neustále se utvářejícího městského prostředí. Práce analyticky vychází ze současných kritérií urbánního prostředí generovaného investicemi kapitalistické společnosti. Návrhem je zaměřena na oblasti týkající se performativního plánování neboli experimentální formu tzv. plánování zdola nahoru a podporuje principy Smart City.
|
|
|
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
|
|
|
Územní studie rozvojového území Vítkovice - Moravská Ostrava
Fišerová, Anna ; Klement, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Základní urbanistickou ideou je vytvořit novou kvalitní obytnou zástavbu v kombinaci s plochou pro sport, rekreaci a odpočinek, stejně jako plochy pro výrobu a skladování. Na rastru 100x100m vznikají komplexy bytových domů se zeleným průchozím vnitroblokem. Mezi jednotlivými celky se nachází volný prostor se zelenými plochami řešený jako obytná zóna. Na souběhu dvou rastrů vzniká v centrální části řešeného území náměstí lemované bytovými domy s polyfunkčním charakterem a zvýšeným komerčním parterem. Dominantou náměstí je nízký multifunkční objekt, plocha náměstí je ponechána vyjma drobných ploch zeleně volná, variabilní (možnost pořádání společenských akcí, trhů atd.). Na náměstí diagonálně navazuje další významná plocha - park s hřištěm - a menší náměstí s terasovým posezením. V této části jsou navrženy tři viladomy. Park ústí u řeky Ostravice, kde vzniká nábřeží s možností posezení. V severní části je umístěn hotel vzniklý rekonstrukcí původní průmyslové budovy doplněný o přízemní restaurační objekt. Kolem něj vzniká park se vzrostlou zelení a multigeneračním hřištěm. Terasové domy se nacházejí v severovýchodní části a hlavní obytné místnosti mají atraktivní výhled na řeku. Řadové rodinné domy lemují páteřní komunikaci – zde je kvůli hlukovému a vizuálnímu komfortu umístěna alej stromů. Typologie a rozmístění ostatních, samostatně stojících domů je inspirována koloniemi dělnických domů např. Baťovy domky ve Zlíně. Mezi jednotlivými pozemky není pevný plot, pouze jsou odděleny nízkou zelení.
|
|
|
Věžové vodojemy 1. poloviny 20. století na území České republiky: Architektura, urbanismus, konverze
Varvařovská, Viktorie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Uměleckohistorická studie o věžových vodojemech představuje jejich vývoj na území České republiky. Podrobněji se zaměřuje na vodojemy období 1. poloviny 20. století, které zkoumá po stránce architektonické, památkové a urbanistické. Zasazuje je tak do širšího kontextu a ukazuje, že i tento stavební typ má své místo v dějinách české moderní architektury. Zvláštní pozornost je pak věnována začlenění věžových vodojemů do organismu současného města. Tyto možnosti prezentuje na konkrétních příkladech konverzí, neopomíná však ani otázky památkové péče a industriálního dědictví. Klíčová slova věžové vodojemy, industriální dědictví, moderní architektura, urbanismus, konverze
|
|
|
Proměny identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století: Podprůhon a Nové Kladno
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje studiu identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století, konkrétně Podprůhonu a Novému Kladnu. V práci je zmíněn historický vývoj všech kladenských dělnických čtvrtí, ale hlavní část práce analyzuje coby prototypické příklady právě Podprůhon a Nové Kladno. Byť jsou obě čtvrti blízko sebe, zaznamenaly zcela odlišný vývoj: Nové Kladno bylo transformováno v sídliště, Podprůhon nechán přirozenému, postupnému vývoji. Nezbytnou součástí práce je vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Na podkladě rozhovorů s rezidenty zkoumaných čtvrtí a anketního šetření s nerezidenty se analyzuje vztah lidí k oběma lokalitám, dále též jakým prvním dojmem obě lokality působí a zda se tyto závěry liší s ohledem na věk respon- dentů. Výsledky jsou dány do kontextu s dobovými plánky i literárními a audiovizuálními díly, což umožňuje detailní popis identity obou míst. Zdá se, že Nové Kladno vlivem své transformace přišlo o svou identitu a novou si dosud nevybudovalo, zatímco Podprůhon si svou identitu zachoval, i navzdory tomu, že se z něj v 80. letech 20. století stala vyloučená lokalita. Jelikož čtvrtí s podobnými osudy vzniklo v Česku ve 2. polovině minulého století relativně mnoho, lze dílčí in- terpretace z práce zobecnit jakožto případové studie transformace industriálního...
|
|
|
BRNO - ŠPITÁLKA_SMART CITY
Šmídová, Lucie ; Grůza, Lukáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá budoucí chytrou čtvrtí na Špitálce v Brně – Zábrdovicích. Chytrá čtvrť bude sloužit jako pilotní čtvrť pro ověření stanovení cílů, které plynou z vize pro strategii #brno2050. Jedním z hlavních motivů je aktivace území chytré čtvrti pomocí reálných aktuálních zásahů, které mohou nastartovat vývoj nejen tohoto území, ale mohou mít pozitivní dopad na celou lokalitu. Cílem diplomové práce je přispět k přípravám pro revitalizaci městské čtvrti a nastínit tak možné alternativy etapizace rozvoje, způsobu aktivace území a dočasného využívání během realizačního procesu. Dále přispět k diskuzi týkající se spolupráce veřejného sektoru se soukromým, komunitního plánování v našem prostředí a možností alternativního financování projektů. Navržená taktika odpovídá místnímu významu, vychází ze současných hodnot a směřuje k udržitelnému urbanizačnímu procesu neustále se utvářejícího městského prostředí. Práce analyticky vychází ze současných kritérií urbánního prostředí generovaného investicemi kapitalistické společnosti. Návrhem je zaměřena na oblasti týkající se performativního plánování neboli experimentální formu tzv. plánování zdola nahoru a podporuje principy Smart City.
|
|
|
MERINA 2.0
Ambrosová, Katarína ; Goluchová, Martina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanistická a strategická studie se zabývá možnou transformací vybrané post-industriální brownfieldové lokality v blízkosti jádra města v Trenčíně. Důraz je kladen na areál bývalého textilního závodu Merina, který má potenciál stát se novým polyfunkčním centrem. Práce se věnuje jeho prostorové restrukturalizaci a hledání nové funkční náplně.
|
|
|
Economic Potential of Industrial Heritage in Pilsner Region
Boudová, Petra
Nové přístupy k městskému urbanismu a úsilí o zachování industriálních areálů jsou založeny na konceptu komplexity a obyvatelnosti prostředí. Tyto přístupy kromě vlivu designu a struktury na život těchto oblastí objevují také ve zcela novém kontextu možnosti místních komunit a vytvářejí prostor pro jejich další vývoj více udržitelným způsobem. Výzkum je orientován na podporu nového využití a ochrany industriálního dědictví, jsou vybrány příklady adaptací průmyslového dědictví v Plzeňském regionu a hodnocen jejich potenciál pro další kreativní využití.
|
host ::
RSS.